Týn nad Vltavou

Historie

Pravěk

Doklady o osadě z mladší době kamenné byly nalezeny u Žimutic a archeologické nálezy z Týna a okolních obcí dokazují osídlení oblasti ve střední a mladší době bronzové. Na levém břehu Vltavy na špici ostrožny mezi Vltavou a Bohunickým potokem stávalo na přelomu starší a střední doby bronzové hradiště zvané U Svaté Anny, které kontrolovalo důležitou dopravní cestu sledující tok Vltavy. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem. Areál tohoto bývalého hradiště je památkově chráněn.

Středověk

Týn nad Vltavou je rozložen po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí, a to na staré stezce z rakouské Solné komory do Prahy – byly zde dva brody přes Vltavu a dřevěný most. Podle vltavotýnské děkanské kroniky pražský biskup Jaromír založil po roce 1068 v původní osadě, která se rozkládala v prostoru nynějšího Vinařického náměstí, románský kostel zasvěcený nejdříve Panně Marii a později svaté Kateřině; písemné doklady se však nedochovaly. Na vltavotýnském hradním návrší bylo opevněné sídlo pražského biskupství již v roce 1186, kdy je připomenut arcijáhen Christoforos. Tehdy byl postaven kostel svatého Christofora, ochránce brodů a cest, dnešní kostel svatého Jakuba. Jako městečko je Týn nad Vltavou poprvé uváděn v roce 1327 za biskupa Jana z Dražic. vojskem katolické Zelenohorské jednoty, vedené Janem I. Konopišťským ze Šternberka a Jindřichem IV. z Hradce, nedlouho poté pak v okolí Vodňan svedlo proti vodňanským bitvu u Kraví hory.

Rod Čábelických ze Soutic měl týnské panství v zástavě až do roku 1601.

18. století

Během válek o rakouské dědictví se v okolí města odehrálo větší množství bitev. Dne 5. června 1742 proběhla v Týně nad Vltavou bitva, při které se spolu střetla rakouská vojska pod vedením Karla Lotrinského s francouzskými vojsky; tuto událost připomíná název ulice Na Bojišti. V roce 1749 bylo na vrchu Posekaném zřízeno cvičiště císařských polních dělostřelců. Dne 20. června roku 1753 zde explodoval střelný prach a více než 80 dělostřelců bylo zabito a přes 40 vážně zraněno. Na místě neštěstí (vpravo od silnice z Týna do Tábora) bylo v pozdějších letech druhé poloviny 18. století umístěno pískovcové sousoší ukřižovaného Krista, Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Později (od července 1779) zde bylo zázemí vojenského vozatajstva a pro místo se vžil název Velký Depot.

V říjnu 1898 byl Týn nad Vltavou připojen na železniční síť, a to železniční tratí Číčenice – Týn nad Vltavou.

20. století

V letech 1926 až 1929 byly ve městě postaveny Masarykovy kasárny. Za německé okupace byl v těchto kasárnách ubytován útvar SS (350-400 mužů).

Při dostavbě vodního díla Orlík v roce 1962 vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. V roce 1980 byla zhruba pět kilometrů jihozápadně od Týna nad Vltavou zahájena výstavba Jaderné elektrárny Temelín a začala být budována další dvě vodní díla, a to Vodní nádrž Hněvkovice a Vodní nádrž Kořensko. Při novém zvýšení hladiny Vltavy zanikly vltavotýnské jezy. Pro zaměstnance temelínské elektrárny bylo nad starým městem vybudováno nové sídliště v lokalitě Hlinky Od roku 1998 vede z elektrárny Temelín do města teplovod.

21. století

Dne 14. prosince 2013 byla na železniční trati Číčenice – Týn nad Vltavou ukončena pravidelná osobní doprava. V roce 2017 byla u místní části Hněvkovice města Týn nad Vltavou dokončena plavební komora a modernizovaný jez, která umožňuje lodím o rozměrech až 44 × 5,6 metrů překonat téměř dvoumetrový rozdíl hladin vytvořený jezem z roku 1919. V roce 2020 zde opět zahájil činnost pivovar.

Sídliště Hlinky

Název sídliště pochází od zdejšího naleziště hlíny, kterou využívali místní hrnčíři Sídliště Hlinky se začalo budovat v 80. letech dvacátého století v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, kdy vznikla poptávka po bytech pro dělníky, stavbaře a další zaměstnance elektrárny a také pro obyvatele okolních vesnic určených k demolici. Projekt architekta Kalného z prosince 1982 na zástavbu 174 000 m² plochy počítal ve třech etapách (1982, 1984, 1986) s realizací moderního a urbanisticky promyšleného místa pro bydlení s více než tisícovkou nových bytů. V centru zástavby byl Společenský dům s kinosálem a provozovnami služeb, základní škola a mateřská školka. Sídliště bylo dokončeno v roce 1989. Sídliště postupně chátralo. Ve 20. letech 21. století zesílily iniciativy na zlepšení zdejšího prostředí, které bylo mezi obyvateli města dlouhodobě považováno za ne zcela příjemné místo pro život. 3. prosince 2019 proběhla v Sokolovně vzdělávací akce zaměřená na budoucnost sídliště Hlinky. Odborné diskusi předcházely přednášky věnované vzniku sídliště i jeho dosavadním úpravám. Historik Jan Ivanega připomněl specifika blokové výstavby a přiblížil vznik týnských sídlišť – Vojnova, Vodňanská, Malostranská a Hlinky. Architekti Jaroslav Šíma a Jiří Kobera představili vizi dalšího rozvoje. Zdůraznili nutnost řešení parkování, doplnění dalších funkcí a vybavenosti – doplnit stánky, obchody, kavárny, služby, atd., aby sídliště žilo i ve dne, rozšířit škálu typů bydlení – nabídnout různé velikosti a standardy bytů atd. Veřejné i odborné diskuse se soustřeďovaly také na ubytovací komplex Blanice nacházející se v naprosto dezolátním stavu.

Pamětihodnosti

• Původně biskupský hrad založený ve 13. století byl během husitských válek obsazen táborskou posádkou. Poté se v jeho držení vystřídala řada zástavních majitelů a od začátku 17. století začal chátrat. Po požáru v roce 1645 byl zbořen.
• Děkanství – fara
• Kostel svatého Jakuba
• Zámek (městské muzeum)
• Vltavotýnské podzemní chodby
• Zámek Hněvkovice
• Zámek Koloděje nad Lužnicí
• Rozhledna na Semenci
• Arcibiskupský pivovar
• Solnice
• Železný most
• Otáčivé hlediště
• Hradiště U Svaté Anny

Osobnosti

• Jakub Čermín (1917–2009), právník, čestný občan Prahy a Týna nad Vltavou
• Karel Dewetter (1882–1962), spisovatel
• Adam Hartman (1589–po 1647), spolupracovník J. A. Komenského, spisovatel, překladatel, exulant
• Matěj Kopecký (1775–1847), loutkový divadelník
• Karel Komzák starší (1823–1893), hudební skladatel
• Vojtěch Krž (1861–1924), politik – na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
• Jaroslava Lázníčková-Velebová (1955–2018), akademická malířka, grafička
• Karel Mezera (1911–1988), malíř a restaurátor
• Jindřich Pavlíček (1862–1935), podnikatel a politik, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Týna nad Vltavou
• Antonín Jaroslav Puchmajer (1769–1820), spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz
• Alfréd Radok (1914–1976), režisér, zakladatel Laterny magiky
• Jan Kvalbert Reidinger (1725–1778), teolog
• Miloslav Rozner (1977), bývalý poslanec SPD
• Josef Sakař (1870–1937), historik, autor dějin Týna nad Vltavou a Pardubic
• František Samec (1834–1903), politik, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu
• Jan Srnec (1884 –1927), politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.
• Jan Švehla (1890–1967), malíř-krajinář, fotograf, divadelník
• Karel Alois Vinařický (1803–1869), vlastenecký kněz, básník, spisovatel a překladatel
• Jaroslav Vojna (1909–1974), malíř
• Viktorin Vrbenský (1580–1622), kněz a spisovatel
• Inka Zvachová(*1886), překladatelka