Kdyně

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdyni.

Kostel sv. Mikuláše

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek města, nejstarší zprávy se dochovaly z 2. poloviny 14. století, z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž kostela byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď kostela prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel sv. Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. svět. války): Jméno Životopisná data Doba působení

P. Miroslav Kratochvíl	*14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice.	působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma	*25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972.	1. 7. 1985 - 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek	*7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov.	zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše
P. Bohumil Marouš	*19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče.	1.5.1974-31.8.1984
P. Josef Břicháček	*8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec.	1969-1974
P. Václav Roubal	*25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942
P. Antonín Šmelc	+14. 2. 1961 Lukavice
P. Štefan Pataki
P. Jan Skala	+30. 11. 1952 Kdyně

Synagoga

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

Zámeček

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova „Zámečku“ (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

Další památky města a v okolí

Na náměstí se nachází budova Radnice z 19. století, ve staré Kdyně, poblíž „Zámečku“ bývalá plovárna. V okolí Kdyně se nacházejí dvoje pozůstatky hradů, zřícenina hradu Rýzmberk a ruiny hradu Nový Herštejn.

Galerie

• Synagoga

• Autokemp Hájovna

• Rozhledna Koráb

• Pohled přes Starou Kdyni

• Všerubský průsmyk

• Podzámecká kaplička

• Podzimní panorama

• Kdyňské panorama

• Domov důchodců

• Muzeum

• Modlín

• Pohled na Prapořiště a Všerubský průsmyk

• Kdyňské náměstí

• Hluboká u Kdyně

• Kaplička v Hluboké u Kdyně

• Okolí Kdyně

• Pohled na Šumavu z "Hraběnky"

• Pohled od Rýzmberku

• Pohled od Branišova na Šumavu

Historie

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850-1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.