Česká Lípa

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v České Lípě.

• Poblíž železniční zastávky a areálu Střelnice je zamčený starý židovský hřbitov.

Jiné památky

• Vodní hrad Lipý (též Lipá, Lipý) založili v 13. století členové rodu Ronovců, pak se zvali Páni z Lipé. Původně dřevěný ležel u Ploučnice, její tok byl časem odkloněn. Ve 14. století byla postavena kamenná obranná věž. Byl dobyt husity i Švédy a postupně zpustl. V 19. a zkraje 20. století v něm byla rafinerie cukru, po roce 1945 byl odstřelen. Po roce 1990 započala jeho pozvolná rekonstrukce a využití pro kulturní akce města. K jeho správě vytvořilo město svou příspěvkovou organizaci Lipý, Česká Lípa, která od února 2011 převzala i nově zbudovanou sousední historickou expozici Centrum textilního tisku.

• Letohrádek Červený dům je v sousedství hradu Lipý. Nechal ho postavit jako lovecký zámeček Jetřich Berka z Dubé roku 1583. Budova ve stylu italské renesance je zvenku i dnes pěkně zdobená sgrafitovou výzdobou. Byla využívána k mnoha účelům, byla zde např. barvírna, hospoda a v roce 1933 pobočka městského musea.
• Novorenesanční radnice z roku 1823, roku 1884 přestavěna, slouží svému účelu ve středu města, nám. T. G. Masaryka. Sklepy jsou gotické, protože zde radnice stávala i dříve, před několika ničivými požáry. Budova zčásti sloužila i jako spořitelna, soud a byla zde v roce 1900 i pobočka muzea.
• Busta T.G. Masaryka na budově radnice
• Kašna (empírová, s delfíny) na náměstí T.G.Masaryka z roku 1837, dodnes v létě funkční
• Rozhledna na Špičáku - Českolipský Špičák na severním okraji města je vysoký 459 m n. m., nejvyšší místo širokého okolí. Rozhledna 14 metrů vysoká na něm byla postavena v roce 1885 a už dva roky potom poprvé zčásti vyhořela. Byla brzy obnovena a jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky a po válce začala chátrat. Roku 1997 byla renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů, běžně nepřístupný veřejnosti. Z města sem vede modrá turistická značka.

Historie

Území nynějšího města bylo až do poloviny 13. století trvaleji neosídleno. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263, je obsažena v kupní listině doksanského převora. S historií města je spjato jméno zakladatele hradu Lipý Chvala ze Žitavy z rodu Ronovců, hlavně pak jeho vnuka Jindřicha z Lipé (1270–1329), významného šlechtice království. Který z Ronovců konkrétně hrad a osadu pod ním založil, jisté není, listiny se nezachovaly. Ronovci si stavbou hradu Lipý vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách na trase tehdejších obchodních cest. Poblíž hradu tehdy byla starší slovanská osada téhož jména, později přezvána na Starou Lípu (dnes součást města). Je záznam o Arnoldovi řečeném ze staré Lipy, který byl v roce 1263 měšťanem v Kravařích a právě z poznámky o staré Lípě historici vyvozují, že pozdější hrad Lipý a osada u něj vznikly o kus dál. Po prodeji hradu a okolí svému bratranci Hynkovi Berkovi Jindřich z Lipé odešel v roce 1319 na Moravu. Podle dalších zpráv v roce 1327 je pánem Lipé a širokého okolí zmíněný Hynek Berka z Dubé, tedy také člen rodu Ronovců, movitý pražský purkrabí. Když roku 1348 zemřel, panství se ujal jeho stejnojmenný syn a po jeho smrti roku 1361 druhý ze synů Jindřich. Pak zde panoval jeho synovec Hynek Berka z Dubé. Jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému, o jehož zvelebení u stejnojmenného hradu má právě on největší zásluhu.

V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, který byl zbořen při dalším z požárů města roku 1820. Byl vysvěcen v roce 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského. V roce 1341 byl na něj přenesen děkanát z Děčína.

Na velkém rozvoji města i za hranicemi městských hradeb se v druhé půli 14. století podílela také rodina Veitmilů (z Weitmile). Příslušníci této rodiny obsazovali funkci městského rychtáře i farářů. Petr z Weitmile byl uveden jako svědek na listině udělení městských práv Hynkem Berkou z Dubé z roku 1381. Rozvoj města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie v roce 1380. Koncem 14. století byl hrad v držení dalších členů rodu pánů z Lipé (uváděn např. schopný a významný Hynek Hlaváč) až do počátku husitských válek, kdy byl husity vedenými Janem Roháčem z Dubé v květnu 1426 dobyt a stal se jejich silnou základnou až do roku 1436. V letech 1502–1553 patřila větší část města i okolního panství Vartenberkům. Později se hrad pánům z Dubé a Lipé vrátil a zůstal jim přes 100 let. V červenci 1560 tehdejší vladař města Zikmund Berka z Dubé vydal „pořádky“ pro 12 českolipských cechů. Počet cechů se poté zvětšoval, kolem roku 1720 jich bylo 80. Cechovní mistři ve snaze se zviditelnit věnovali své peníze na zvelebení zdejších kostelů.

V letech 1622–1623 město rozdrobené mezi Berky do více částí sjednotil Albrecht z Valdštejna. Město silně poznamenaly velké požáry v letech 1787 a 1820.

Město se stalo okresním městem řízeným hejtmanem v lednu 1850, jen několik dní po zřízení Českolipského kraje. Českolipský kraj v roce 1855 zanikl, zde byl nahrazen krajem litoměřickým.

Roku 1883 a poté znovu 11. ledna 1911 zemský výbor v Praze projednával žádost městského zastupitelstva v České Lípě o změně názvu města z Böhmisch Leipa na Deutsch Leipa. Češi tehdy tvořili ve městě jen asi 15% menšinu a českolipská městská rada si stěžovala na to, že název často mate usedlé české Němce a německé průmyslníky, kteří pak město považují za české a vyhýbají se mu. Zemský výbor v obou případech žádost zamítl. Jako argument bylo v diskusi mimo jiné zmíněno, že Německý Brod je naopak převážně český.