Korolupy

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Historie obce Korolupy.

Nejstarší historie obce Korolupy je spojena s mohylovým pohřebištěm u Vysočan s 26 hroby i mohylníky u Uherčic z doby Velkomoravské říše a Palliardiho hradiskem. Slovanští obyvatelé se zabývali zemědělstvím, sadařstvím, zelinářstvím, chmelařstvím, chovem včel a ovcí, lovem a sběrem. Území mělo zcela zemědělský charakter. Stavěly se mlýny, těžilo se dřevo a na velkostatcích se vyrábělo pivo. Palliardiho hradisko zpustlo až po vzniku raně feudálního hradu Bítov, který je doložen z let 1061–1067 jako Bethow.

První zmínka o obci a pečeť

První písemnou zmínku o obci nacházíme v roce 1372 na věnovací listině sepsané na hradě v Hafnerluden (Lubnici). Rytíř Seifried z Hafnerluden (Seyfried von Plank) společně se ženou Bohuslawou věnují hradu (tvrzi) v Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny a jeden oltář sv. Petra kostelu ve Vratěníně a k tomu jednoho kaplana, na nějž připadnou úroky z mlýna Újezd a dvou lánů u vsi Korolupy (villa Churlup).  V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp. Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.

V roce 1770 za císařovny Marie Terezie byla zřízena německá filiální škola. Nepodsklepená budova krytá došky sloužila až do roku 1844. V roce 1869 byl v rakousko-uherské monarchii přijat zákon, který stanovil povinnou školní docházku (pod hrozbou sankcí vůči rodičům) pro všechny děti na dobu 8 roků (v tehdejší Evropě ojedinělé). Po inspekci školním inspektorem Papouškem v roce 1890 musela obec přikročit k výstavbě nové německé školy. 8. června 1921 na základě prvního československého sčítání lidu v únoru 1921 byla otevřena česká menšinová škola, která měla obrozenecký význam pro rozvoj české populace v Korolupech. V roce 1977 došlo vládním nařízením k jejímu zrušení.

Česko-rakouský konflikt a odsun německého obyvatelstva

Založení vsi a až do roku 1945 mluvené nářečí „Ui-Mundart“ poukazují na osídlení bavorsko-německými kmeny, ke kterému docházelo při kolonizaci na přelomu 12. a 13. století. K poněmčení českého obyvatelstva dochází postupným vývojem. Na ukončení 1. světové války a vznikající Československo 28. října 1918 reagovalo německé obyvatelstvo 3. listopadu 1918 na krajském shromáždění ve Znojmě vytvořením Německorakouské provincie Deutschsüdmähren – Německá jižní Morava, kde byla obec Korolupy také prohlášena za součást Dolních Rakous. Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Po ukončení války se ujaly partyzánské skupiny a revoluční gardy tzv. „vyčištění státní hranice“. Partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy přijela do obce s nákladními auty 9. června 1945. Gardisté německému obyvatelstvu přikázali, aby se během půl hodiny shromáždilo před kostelem se zavazadlem do 50 kg. Z mužů v obci vybrali několik rukojmích. Ti byli odvedeni ke zdi, kde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Němcům poté prohledali zavazadla a zabavili cennosti a peníze. Následně obyvatele obce vyhostili přes rakouskou hranici ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovice, Uherčic a samozřejmě i zcela německého Vratěnína.

Komunistický puč, kolektivizace a budování socialismu

Na převzetí moci ve státě a nastolení totalitního režimu se komunisté velmi dlouho a pečlivě připravovali. Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: KSČ (73), ČSL (69) a ČSD (13) z celkem 172 voličů. 25. 4. – 25. 9. 1947 proběhlo v obci scelování půdy. Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. JZD bylo založeno v roce 1950. Během padesátých let byl komunistickou stranou v obci, zrovna tak jako v celém Československu, systematicky likvidován a perzekuován sedlácký stav a