Jičín

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jičíně.

• Valdštejnovo náměstí
  • Valdická brána
  • Zámek na Valdštejnském náměstí
  • Korunovační kašna
  • Kostel sv. Jakuba
  • Masné krámy
• Jezuitský klášter na náměstí Svobody
• Vodárna
• Kostel sv. Ignáce
• Kostel Všech svatých
• Kaplička svaté Magdaleny
• Pomník Karla Havlíčka Borovského
• Pomník Mistra Jana Husa
• Českobratrská fara
• Lodžie
• Lipová alej, zasazená na příkaz Albrechta z Valdštejna
• Regionální muzeum a galerie Jičín na Valdštejnově náměstí
• Městské opevnění (s Valdickou bránou)
• Kašna Amfitrite
• Lepařovo gymnázium
• Městské lázně
• Vila Dóry Němcové
• Kostel Matky Boží Bolestné
• Marečkova vila
• Arciděkanství
• Jezuitská nemocnice a lékárna
• Harrachovský dům
• Synagoga
• Rozhledna Milohlídka
• Socha svatého Václava
• Biograf Český ráj
• Čeřovka
• Hvězdárna

Historie

Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců - ti byli vyvražděni roku 995.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské, manželky Václava II., jednalo se o královské město. V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemeslnictví, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy - za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána. Dále pak město vlastnili Smiřičtí, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, který pozval italské architekty, kteří dále město zvelebili - například barokním kostelem sv. Jakuba. Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Působili zde jezuité, kteří založili jezuitskou kolej. Působil zde Bohuslav Balbín. Jičín se později stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu například učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod Agrostroj, který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských z nichž některé vyšly i knižně (např.: Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť Čeřovka. Působili zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo k znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna. V letech 1994–2002 byl starostou Jičína pozdější senátor MVDr. Jiří Liška. Roku 2012 byl po odvolání předchozího starosty (2002–2012) znovuzvolen .

Osobnosti

• Jakub Baševi z Treuenburka (1580–1634), náboženský hodnostář židovské obce
• Albrecht z Valdštejna (1583–1634), český vojevůdce a politik, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk v třicetileté válce
• Jan Barner (1643–1708), římskokatolický kněz-jezuita, filolog, kazatel a překladatel Bible svatováclavské
• František Šír (1796–1867), dlouholetý gymnazijní profesor a národní buditel na Jičínsku
• František Cyril Kampelík (1805–1872), zakladatel družstevních záložen
• Josef Walter (1815–1890), český pedagog, ředitel učitelského ústavu v Jičíně (1871-75)
• Vladislav Šír (1830–1889), lékař, přírodovědec, organizátor spolků
• Jan Gebauer (1838–1907), český bohemista
• Marianna Pečírková (1838–1904), vydavatelka Pečírkova Národního kalendáře
• František Klouček (1849–1939), právník a politik, poslanec zemského sněmu
• Kajetán Tichý (1859–1937), český kantor a hudební skladatel
• Josef Štefan Kubín (1864–1965), český spisovatel, folklorista
• František Kaván (1866–1941), český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny
• Ema Pechová (1869–1965), česká herečka, matka herce Ladislava Peška
• Karl Kraus (1874–1936), rakouský spisovatel
• Robert Winterstein (1874–1940), rakouský politik, ministr spravedlnosti
• Josef Gočár (1880–1945), český architekt
• Vlastislav Hofman (1884-1964), architekt, urbanista, malíř, grafik
• Josef Váchal (1884–1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník
• Ernst Polak (1886–1947), rakouský literární kritik
• Jaroslav Novotný (1886–1918), český hudební skladatel
• Jan Morávek (1887–1960), český historik a archivář
• Karel Kazbunda (1888–1982), český historik a archivář
• Čeněk Musil (1889–1947), architekt, který významně ovlivnil vzhled města
• Jaroslav Lisý (1895–1943), legionář a generál, náčelník štábu odbojové organizace Obrana Národa
• Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, spisovatel a novinář, nositel Nobelovy ceny za literaturu
• Zdeněk Tomáš (1915–1999), český dirigent a sbormistr
• Zdeněk Řehoř (1920–1994), český herec
• Josef Smolík (1922–2009), evangelický teolog, duchovní ČCE, vysokoškolský pedagog
• Jiří Mošna (1928–2010), římskokatolický kněz a osobní arciděkan
• Rainer Schandry (* 1944), německý psycholog
• Michal Suchánek (* 1965), český herec, moderátor a bavič
• Michal Malátný (* 1970), český zpěvák skupiny Chinaski
• Pavel Grohman (1970–2008), český bubeník skupiny Chinaski
• Miluše Bittnerová (* 1977), česká herečka
• Jaroslav Soukup (* 1982), český biatlonista (OH Soči 2014 - 3.místo)